Vše se děje pro nějaký důvod – studium na CPH Business Academy v Dánsku

Ahoj, jmenuji se David Brodecký. Jsem trochu starší než moji spolužáci, je mi 25 let… Ano i v tomto věku se dá začít studovat vysoká škola, na denním programu a bakalář. Tady to nikdo neřeší. Takže předsudky pryč!

Minulý únor, tři měsíce před státnicemi jsem neudělal zkoušku, ani na potřetí. To u nás znamená konečná. Pecka, tři roky v tahu, řeknete si. Ano můžu si za to sám… I když… V prvním ročníku nás bylo 60, ke státnicím šlo jen 10 lidí, státnice udělalo jen 5 lidí… Možná za všechno nemůžeme jen my… I český vzdělávací systém… V mém případě je nejvíc směšné, že jsem vyletěl na konverzaci z ruštiny a to přitom poslední 4 roky dělám každé léto animátora v Řecku, zrovna pro Rusi a nikdy si nestěžovali, že by mi nerozuměli.

Jak jsem se dostal na školu do Dánska?

A tak jsem rozmýšlel, co dál. Jít něco znovu studovat, zkusit to celé znovu, jít pracovat, odcestovat? Možností milion. Jednou večer, moje kamarádka na FB likovala článek agentury Czech-us o studiu v Dánsku. A jelikož jsem se nudil, školu jsem už neměl a status studenta až do září, tak proč někam spěchat? Stránky jsme si pořádně projel, shlédl videa o škole, Dánsku a napsal mejl do agentury, že bych měl zájem o víc informací a za tři dny jsem už seděl v pražské kanceláři a zjišťoval podrobnosti.

Pak to šlo celkem rychle, drtit angličtinu, příprava na testy TOEFL, lítání k notářovi pro ověření maturitního vysvědčení či psaní motivačního dopisu. V květnu mi zavolali ze školy kvůli pohovoru. Bylo to spíš povídání o tom, proč jsem si vybral Dánsko, proč tento obor a proč tuhle školu. A za tři dny mi přišel dopis, že mě přijali. Radost jak nikdy! Takže děkuji paní profesorce, že mě vyrazila a já se můžu posunout dál!

Koláž fotek z Dánska a CPH

Kliknutím otevřete koláž v plném rozlišení.

První dny ve školy a hledání ubytování v Dánsku

V červenci pro nás škola připravila Kick-start program, kdy jsme si během 14ti dnů hledali ubytování.
Drtivá většina škol nemá koleje a ty co CPH Business Academy má, tak jsou pro Erasmus studenty. Aspoň, že na léto byli volné a my jsme tak měli levné ubytování na oněch 14 dnů. Popravdě jak jsem si původně představoval, že přiletím dopoledne, odpoledne se půjdu podívat na byt, večer podepíšu smlouvu, druhý den si začnu hledat práci, kterou do konce týdne najdu a další týden budu mít volno, tak vše dopadlo úplně opačně! Najít byt v Kodani je teda pořádná fuška, a ono vůbec dostat se na prohlídku bytu je první vítězná meta. V Kodani je velká poptávka a malá nabídka. Jak nám řekl jeden landlord: „Během hodiny jsem dostal asi 50 mejlů, na prvních 10 jsem odepsal, ty jsem pozval na ráz na prohlídku a z nich jsem si vybral jednoho.“ První týden jsem měl jen dvě prohlídky, a ač já bych se tam klidně nastěhoval, landlordi si mě nevybrali. Druhý týden jsme s Ivčou ze Slovenska spojili své síly a začali hledat spolu. Už v úterý jsme měli jednu prohlídku, jenže nájem byl za 4500 dánských kron a navíc to mělo být na černo. Sorry, ale jet hned od začátku v šedé ekonomice se mi tedy nechce, ne že bych v ní normálně byl. A navíc, pokud nejste Dán či už nemáte resident permit, potřebujete mít v Dánsku trvalé bydliště a to dostanete, jen když budete mít řádnou nájemní smlouvu.

Ve středu jsme měli další obhlídku, v bytě Egypťana, který prý na dva roky odjíždí do Egypta, a tak pronajímá svůj byt. A k našemu úspěchu si nás i vybral, k našemu neúspěchu, byt nebyl jeho ale bytového družstva a to mu až na základě nějakého agreementu mezi námi možná povolí byt pronajmout a hlavně zálohu chtěl v cash, aby si mohl koupit letenku. Když jsme to říkali druhý den ve škole (každé ráno jsme měli schůzku s našima buddies), okamžitě nám zakázali cokoliv platit, že by prý prchl s penězi a družstvo by si byt nechalo. To jsme byli už s Ivčou zoufalí, zbývaly nám jen dva dny do odjezdu a něco jsme si najít museli, pokud bychom nechtěli pak v září spát v hostelu a celé hledání absolvovat v září znovu, kdy navíc bude v Kodani ještě víc hledajících studentů, než v červenci. Ještě ten den jsme měli ve škole přednášku od bývalého student, o tom jak to ve škole chodí a jak se teď má dobře, či jak měl nástupní plat po absolvování této školy 3000 Euro. To nás trochu povzbudilo v hledání a nezahození své šance splnění snu. Ještě ten den jsme kontaktovali Jette („babička“, která pomáhá studentům najít bydlení). Ta nás dohodila jednomu landlordovi, který bydlí v první vesnici za Kodaní, což se ještě dá. Místo prohlídky bytu nás landlord pozval na večeři, což nás velmi překvapilo. Ale pořádné jídlo po 12ti dnech bodlo. A k našemu velkému štěstí jsme se mu líbili a druhý dne podepsali smlouvu a aspoň jeden den jsme měli volno!

Srpen rychle utekl a poslední srpnový týden začala škola. Jo trochu brzy, oproti ČR. První týden byl introduction week, kdy pro nás škola připravila různé seznamováky, výlety na pláž a samozřejmě spoustu mejdanů. Tady se potvrdilo přísloví: Piješ jak Dán! Týden jsme všichni přežili, někteří jen prozvraceli a 2. září začalo učení a hodiny.
Ještě první týden jsem si zažádal o resident permit (trvalý pobyt), čím dřív tím líp, čekací doba je 3 až 4 týdny, teprve potom si můžete zažádat o CPR number (číslo sociálního pojištění či něco jako naše rodné číslo), na to se také čeká týden. Až pak si můžete zažádat o bankovní učet, začít hledat brigádu (bez CPR number a bankovního účtu Vás nikde nezaměstnají, ledaže byste byli dítě štěstěny).

Pár slov od Davida

Jak vypadá výuka na CPH Business Academy

A škola? Jo je to tu jiné než v nás. Máme sice hodinu a půl vyučovací hodinu, jak na českých vysokých. Prvních 45 minut je výklad a dalších 45 je Case subject. To jsme rozděleni do skupiny. V některých předmětech jsou skupiny už dané od začátku, jinde se mění každou hodiny. Dostaneme článek a otázky… Otázky se buď týkají látky z minulé hodiny, nebo z té, co právě byla. Na to máme 30 minut, a pak to každá skupina prezentuje. Ale třeba v business law, jsem si hráli na soud a v media lesson zase upravujeme fotky ve Photoshopu a v komunikaci píšeme i dopisy… Potom tu máme Case day. Ten je jednou za měsíc vždy ze dvou předmětů. Vždy dostaneme nějakou firmu a k tomu ráno při Case day asi 8 otázek týkající se toho či onoho předmětu, na který je Case day zaměřen. To potom celý den ve skupině po 6 makáme, uděláme prezentaci, a pak ve 12 si losujeme, jestli budeme prezentovat či oponovat. Na závěr dostaneme buď pass or fail… Když je fail, každý musí individuálně do 14 dnů vypracovat seminárku na 10 stránek na stejné otázky. Multichoice test byl zase založen na tom, jestli jsme začali studovat a číst knížky. Test obsahoval otázky ze všech osmi předmětů. Kdo test neudělal, měl za 14 dní druhou možnost, kdo ani to, tak má podmínku… Test week v listopadu je, že celý týden máme jen testy, normální hodiny nejsou. Každý den jsou dva testy. Máme 8 předmětů, tak to akorát do čtvrtka vyjde, takže v pátek máme zase volno! Tohle už bude písemka a velký plus je, že jí můžeme dělat z domů, používat všechny materiály, net, cokoliv. Pak to ale projedou na copyrating a je to časově omezené. Na vypracování jsou 2 hodiny. A kdo to nedá, má druhou možnost za 14 dní, kdo ani tu nedá, tak nesmí do druhého semestru a opakuje na jaře první semestr… Pak máme ještě před Vánoci Project week, když si máme vymyslet firmu a jakoby jí založit, vymyslet marketing, swotku, no vše… A kdo to nedá, tak taky pak nemůže do druhého….

A je toho samozřejmě daleko více… Hledání práce, párty pořádané školou, kurzy dánštiny. To si ale už zkuste sami.

Snad jsem ale Vás neodradil! Já za sebe a za mé spolužáky a spolubydlící můžu říct, že nelitujeme a že jsem rádi, že jsme se dostali sem a stojíme tu na vlastních nohou a všechny nástrahy jsme zdolali a další zdoláme. Život je jedna velká zkouška a to že mě vyhodili z české univerzity, bylo možná to nejlepší co mě do teď, kromě mého narození, potkalo. Aneb vše se děje pro nějaký důvod.

Studovat v Dánsku můžete již od února! Nemusíte čekat na září!